|
|
Dekubit jako nežádoucí událost
Vydrová, Ivana ; Klokočková, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Dekubitus jako nežádoucí událost" se zabývá porovnáním modifikované škály Nortonové a škály Bradenové. Dále se práce zabývá četností výskytu dekubitů v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Cílem práce bylo porovnat přesnost obou škál. Dalším cílem práce bylo provést monitoring zavedených preventivních opatření. Součástí práce bylo zjistit a popsat četnost výskytu dekubitů ve vybraném zdravotnickém zařízení. V teoretické části práce byly vysvětleny základní definice a zásadní pojmy týkající se dekubitů, nežádoucí událostí a resortních bezpečnostních cílů. Empirická část obsahuje výsledky vlastního výzkumného šetření a jeho srovnání s výsledky studií zaměřujících se na podobná témata. Metoda: byla zvolena kombinovaná metoda výzkumu. Výsledky: U 48,48 % respondentů bylo riziko vzniku dekubitu dle obou škál vyhodnoceno souhlasně. U 51,52 % respondentů vyhodnocení dle jedné škály neodpovídalo vyhodnocení dle škály druhé. Škála Bradenové měla senzitivitu 100 % a specificitu 59%. Škála Nortonové měla senzitivitu také 100 %, ale významně nižší specificitu 3 %. Z používaných preventivních opatření byla nejčastěji zavedena péče o kůži, hodnocení bolesti a úprava lůžka. Následována jsou opatřeními ve výživě, hydrataci a polohováním. Nejméně bylo zavedeno používání antidekubitních pomůcek a...
|
|
|
Hodnotící škály v traumatologii
PROKOPOVÁ, Martina
Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Převážnou část obsahu teoretické části zaujímá popis jednotlivých škál a testů používaných pro různé oblasti. Stručně byla nastíněna i problematika oboru traumatologie, její historie, ošetřovatelské péče a traumacenter České republiky. V této části nalezneme i informace týkající se ošetřovatelské dokumentace, jejíž součástí hodnotící škály jsou. První celek výzkumné části diplomové práce byl realizován formou kvalitativního šetření na základě polostrukturovaných rozhovorů se zdravotními sestrami pracujícími na traumatologickém oddělení. Po skončení tohoto šetření byly výsledky do detailu podrobeny zkoumání pomocí kódování a kategorizace. Nejdůležitější odpovědi dotázaných pak byly znázorněny ve schématech, která byla vytvořena dle stanovených kategorií. Pro druhý celek byl zvolen kvantitativní výzkum prováděný formou nestandardizovaného dotazníku s celkovým počtem 110 dotázaných. Výsledky dotazníkového šetření byly statisticky zpracovány. V souvislosti s výzkumným šetřením bylo stanoveno pět výzkumných otázek a dvě hypotézy. Cílem této práce bylo zjistit využití škál pro hodnocení pacienta v traumatologii a zároveň zmapovat pohled sester na problematiku hodnotících škál a jejich využití v tomto oboru. Dle statistických výsledků platí, že názor sester na hodnotící škály je v případě některých škál ovlivněn délkou praxe i výší dosaženého vzdělání. Výsledky výzkumného šetření dále přinesly závěr, že hodnotící techniky jsou sestrami vnímány pozitivně. S jejich pomocí je možné jednoduchým způsobem zhodnotit pacientovi dovednosti, potřeby a problémy související s ošetřovatelskou péčí. Dle výzkumného šetření však sestry některé ze škál nevnímají jako objektivní, v případě některých položek totiž dochází k promítání subjektivního vnímání do procesu hodnocení. Důvodem je však nedostatek informací, které sestrám chybí při používání škál. Sestry jsou si vědomy výhod, které pramení z používání těchto škál, ale vadí jim čas strávený jejich vyplňováním. Zápasení s časem je, však neustálý problém se kterým se sestry při své práci potýkají, je to dáno neúměrným množstvím úkolů zapříčiněným nedostatkem personálu. To je také důvod, proč nelze očekávat větší zájem o jejich inovaci. V traumatologickém oboru dle dostupných výsledků své největší uplatnění nalezne škála VAS a GCS.
|
|
|
Standardizovaná vyšetření spasticity ve fyzioterapii
Špačková, Anežka ; Tichá, Monika (vedoucí práce) ; Jeníček, Jakub (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Anežka Špačková Vedoucí práce: Bc. Monika Tichá Konzultant práce: Vendula Matolínová Oponent práce: Název bakalářské práce: Standardizovaná vyšetření spasticity ve fyzioterapii Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce je zaměřená na podání přehledu nejčastěji používaných standardizovaných vyšetření spasticity ve fyzioterapii a jejich vzájemné porovnání. Zabývá se zejména nejznámějšími metodami vyšetření, které se v praxi používají. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části je blíže popsána problematika svalového tonu a jeho regulace a dále problematika spasticity jakožto jednoho z příznaků syndromu centrálního motoneuronu. Dále jsou zde uvedeny a podrobně popsány zbůsoby vyšetření spasticity (Ashworthova škála a její modifikace, Tardieuova škála a pět kroků klinického hodoncení spastické parézy dle Gracies). Praktická část obsahuje dvě kazuistiky pacientů po cévní mozkové příhodě. Jsou zde aplikovány vyšetření a hodnocení spasticity popsané v teoretické části, včetně Modifikované Frenchayské škály a testů chůze. Hlavní přínos práce spočívá ve vytvoření přehledného porovnání standardizovaných vyšetření spasticity prostřednictvím studií a vlastní zkušenosti. Klíčová slova: spasticita, syndrom horního motoneuronu, vyšetření a...
|
|
|
Standardizovaná vyšetření spasticity ve fyzioterapii
Špačková, Anežka ; Tichá, Monika (vedoucí práce) ; Jeníček, Jakub (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Anežka Špačková Vedoucí práce: Bc. Monika Tichá Konzultant práce: Vendula Matolínová Oponent práce: Název bakalářské práce: Standardizovaná vyšetření spasticity ve fyzioterapii Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce je zaměřená na podání přehledu nejčastěji používaných standardizovaných vyšetření spasticity ve fyzioterapii a jejich vzájemné porovnání. Zabývá se zejména nejznámějšími metodami vyšetření, které se v praxi používají. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části je blíže popsána problematika svalového tonu a jeho regulace a dále problematika spasticity jakožto jednoho z příznaků syndromu centrálního motoneuronu. Dále jsou zde uvedeny a podrobně popsány zbůsoby vyšetření spasticity (Ashworthova škála a její modifikace, Tardieuova škála a pět kroků klinického hodoncení spastické parézy dle Gracies). Praktická část obsahuje dvě kazuistiky pacientů po cévní mozkové příhodě. Jsou zde aplikovány vyšetření a hodnocení spasticity popsané v teoretické části, včetně Modifikované Frenchayské škály a testů chůze. Hlavní přínos práce spočívá ve vytvoření přehledného porovnání standardizovaných vyšetření spasticity prostřednictvím studií a vlastní zkušenosti. Klíčová slova: spasticita, syndrom horního motoneuronu, vyšetření a...
|
|
|
Vliv délky škály na měření postojů
Bláhová, Vendula ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje hodnotícím škálám, které jsou široce využívané při měření postojů, konkrétně vlivu jejich délky (počtu bodů) na měření, a to z hlediska kognitivních procesů probíhajících v myslích respondentů i dopadu na získaná data. Hypotézy, formulované na základě studia literatury a testované pomocí dat získaných ze split ballot experimentu a kognitivních rozhovorů, se týkají vzájemné srovnatelnosti výsledků, rozložení odpovědí a náročnosti úlohy. Pro práci je zvolen aplikační příklad z prostředí výzkumu trhu, tzv. Net Promoter Score, vyjadřující míru ochoty doporučit využívanou službu či společnost. Pro ten je originálně využívána jedenáctibodová škála od 0 do 10, která je zde pomocí různých rekódů a přeškálování porovnávána s pětibodovou škálou od 1 do 5. Práce ukazuje, že odpovídání na jedenáctibodové a pětibodové škále znamená pro respondenty dvě odlišné kognitivní úlohy, přičemž odpovídání na delší škále je o něco náročnější, ale ve vnímání respondentů přesnější, a že získaná data se od sebe liší z hlediska rozložení odpovědí - na krátké škále je více zastoupena střední a maximální pozitivní hodnota, zatímco na dlouhé respondenti častěji volí méně silné pozitivní hodnoty.
|
|
|
Využívání hodnotících technik v ošetřovatelské péči v praxi
KUBÁTOVÁ, Jitka
Cílem této práce bylo zmapovat, jaké hodnotící a měřící techniky jsou využívány v praxi. Toto téma jsem zvolila, protože se zvyšují nároky na samostatnou práci sester a právě hodnotící techniky a škály mohou sestrám v jejich práci pomoci. Kvantitativním šetřením jsme zmapovali pomocí dotazníků názory 354 sester u lůžka a 61 sester managerek z 22 nemocnic České republiky. Zajímalo nás, jaké škály jsou v našich nemocnicích nejrozšířenější a co vede k jejich používání. Jaké vidí sestry problémy při hodnocení pomocí škál, či jaké jim, práce s nimi, přináší výhody.Položili jsme respondentům i otázky týkající se managementu rizik a využívání škál právě v této oblasti. Zda je prevence prvořadým úkolem, kterým se sestry snaží předcházet závažnějším komplikacím, jaké výhody tento systém přináší pacientům.Výsledky šetření by mohly být vodítkem k efektivnímu využívání škál v praxi a námětem pro managerská rozhodnutí při volbě vhodný, akceptovatelných parametrů, které budou vyhovovat nemocným i personálu.
|
host ::
RSS.